Pacifik - Quinta Encantada

Viti Levu, Fiji

Pacifik

Google Maps
Viti Levu je hlavni ostrov Fiji. Ze Suvy hlavniho mesta jsme za jednu noc dojeli na mene destivou, spis suchou zapadni cast. Pristali jsme v hotelovem mestecku Denerau, okoukli maly ostrov Malolo se zatokou Musket Cove, zaparkovali zpatky u velkeho ostrova v klidne Saweni beach, prosli se do cukrovarem a lihovarem vyhlaseneho mesta Lautoka a zaparkovali lod zpatky v Denerau, kde je uz bez kapitana jeste ted. My odleteli na jih a kapitan do Australie.
kasparek 23.06.2015 0 80

Suva pocasi, Fiji

Pacifik

Google Maps
V Suva na Fiji definitivne porad prsi, porad. Kazdy den. Nekdy hodne, nekdy prerusovane, nekdy porad. Vsechno lodni papirovani, razitka uz mame nastesti vyrizeny a meli jsme se dneska posunout, ale vcera v noci se nam trochu vyridil kapitan, tak to zatim nevypada ze to stihnem. Uvidime. Zatim je v planu presun na zapadni stranu ostrova, kde by melo prset min a konecne cista voda na koupani, snorcholovani a jiny podvodni dovadeni. Uz mam zase nedostatek soli v kuzi.
kasparek 02.06.2015 0 131

Huahine - Objet ostrov a zaplavat si se žraloky

Pacifik

Google Maps
Vzhledem k opět poněkud naléhavé situaci našeho kapitána se náš itinerář (který ostatně nikdy neměl konkrétní formu) uspořádal podle parametru “co nejrychleji do Austrálie”. To sice opět neznamenalo nic konkrétního, ale zároveň bylo jasné, že pokud někde zastavíme, nebudeme se tam příliš zdržovat a potenciální zastávky budou na co nejpřímější cestě do Brisbane. Odhlásit Mika z Polynésie a vyzvednout si zálohu bylo ale nutné, a tak jsme na druhý den večer po odjezdu z Tahiti zakotvili za útesem u ostrova Huahine kousíček od pláže v městečku Fare. Příjezd byl opět trochu dramatický. Útes je tu opravdu široký, vlny při jižním větru neskutečné a vjezd do kotviště zase tak široký není. Pro zkušené mořské vlky, ale jen další z mnoha zkoušek dovedností.
Kaucuk 15.05.2015 0 171

Svátek práce, Creditky, graffiti a duty free diesel

Pacifik

Google Maps
Tahiti na lodi plné zásob jídla není vůbec špatná zkušenost. Eliminujete tím jeden z velmi mála faktorů, které vám zdejší pobyt mohou znepříjemnit - totiž cenu čehokoli, co si zde chcete pořídit. I tak ale začínalo být jasné, že po bezmála dvou týdnech bude nutné pomýšlet na odjezd. Ať už z důvodů narůstajícího účtu za pobyt v maríně a nebo prostě pokračování v cestě do Austrálie, kam se bohužel náš kapitán opět musí snažit dostavit co nejrychleji. Co ale čert nechtěl, 1.máj je stejně jako u nás i ve Francii státním svátkem a tím pádem i zde na Tahiti. To se ukázalo jako dosti zásadní problém v případě našich lahví s plyne, které jsme chtěli vyzvednout na benzínce, kam jsme je odnesli naplnit, ale také v případě snahy získat speciální povolení k natankování nafty oproštěné o daň. Ač nám to k hlavnímu městu a potažmo i přístavu celé Francouzské Polynésie přišlo nepatřičné, byl jeho celní úřad v podstatě tři dny zcela uzavřen a nám nezbylo než počkat až do pondělí. Mika do toho již pěkných par dní trápila nějaká bídná infekce v krku, které se nemohl zbavit, ale nám to na druhou stranu přineslo možnost uspořádat ještě onu výpravu skrze údolí Pappeno.
Kaucuk 07.05.2015 1 225

Do nitra Tahiti

Pacifik

Google Maps
Cesta napric Tahiti, udolim Vaihiria, kolem jezera, do udoli Papeeno
V sest rano vyrazime na autobus a zastavka zeje prazdnotou. Ve meste je vsechno zavrene a jen sem tam bandicka, co vypada, ze ma za sebou propitou noc. Pak nam to dochazi, je 1.kveten, i frantici maji svatek prace. Nevahame ani chvili a jdeme na stopa za mesto. Chvili to trva, ale pak pres tri pruhy brzdi velky nalesteny novy pickup. Rafael je potetovany markezanec z Nuku Hiva, co uz od 17ti zije na Tahiti. Ze dreva a kosti vyrezava sosky tiki a ma velkou zahradu plnou ovocnych stromu: banany, lichi, kokosy, citrony, mandarinky, neco co je uvnitr ruzovy, nechutna nam to, tak si nepamatujem jak se to jmenuje. Tri nedele v mesici ovoce prodava na trhu. Tu ctvrtou musi mit volno, jinak by ho manzelka vymenila. Ta vari na univerzite v Papeete. Svuj novy domek, ktery Rafael postavil s kamaradem, maji jen par kilometru od udoli Vaihiria kam mirime a nejakych 45km od Papetee.
kasparek 03.05.2015 1 283

Vodopad v udoli Fautaua, Tahiti

Pacifik

Google Maps
Po par dnech se nam rozhybali nohy, srostli puchyra a odreniny a uz jsme zase premysleli kam. Rano jsme se sice jeste nejak ne a ne vykopat, ale kolem poledne nam to nedalo, dalsi provaleny den se nam nelibil, tak jsme vyrazili do udoli Fautaua, ktere je jen par kilometru za Papeete. Asi hodinu nam trvalo projit mestem a ctvrti obytnych domku, udoli se pomalu zuzovalo, branou do mitniho vodovodniho podniku a udolim proti proudu potoka. Asi hodinu po kamenite ceste po auta, lemovane vodnimy rezervoary. Pak nejdriv jednou odbockou podel potoka, nez jsme nasli tu spravnou nahoru do kopce na vyhlidku k vodopadu. Vylezli jsme az do mista, kde vodopad pada pres skalu dolu a to bylo tak trochu dost uzasny. Ten osamely strom co stal primo na hrane skaly a vyhled dolu do udoli.
Na kochani nebyl moc cas, na rozcesti na cestu jsme dobehli po zapadu slunce a k zavreny brane vodaren uz za svitu mesice. Nastesti nam po chvili asi hlidac otevrel. Za chvili jsme chytli stopa, co nas zase hodil az do pristavu, i kdyz to ocividne pri ceste nemel. Parada.
Mike, ma ulomeny zub, dneska nastesti uz opraveny, ale zase chytil nejaky kruty nachlazeni, asi urcite z klimatizace, takze to vypada ze mame jeste cas vyrazit na dalsi vylet zitra, nez snad zacatkem pristiho tydne vyplujem dal na zapad.
kasparek 30.04.2015 0 152

Vystup na Mt. Aorai, Tahiti

Pacifik

Google Maps
Rikali jsme si ze, ze jak frantici radi chodi po horach, bude tu hodne cest do kopcu. Oni vlastne radi porad neco delaji. V parku hned vedle pristavu se to vecer hemzi cinnosti vseho druhu bezci, svalovci na hrazdach, gymnasty na trave, deti na prolizackach, hraji tu fotbal na pisku, na vode se prohaneji v polyneskych kanoich s plovakem. V turistickych informacich nam, ale rekli jen o dvou cestach, kam se muzeme vydat bez pruvodce. Mt. Aorai, kde je nastup kousek od Papetee a k jezeru na druhem konci ostrova. Volba padla na Mt Aorai, mame to primo pod nosem, 2066m vysoka zelena hora, kdyby bylo svetlo a neprselo, videl bych jeji vrchol i ted z lodi v pristavu.
V sest rano, tesne pred svitanim, vyrazime z pristavu. Cestu mestem hledame podle rad s informacniho centra a az za odbockou do kopce, kdyz uz je jasny kam mirime, zvedame palec. Prvni auto, chlapik co maka na oprave silnice, nekde ve spodni casti kopce, pribrzdi u svyho sefa, neco mu chvili o nas rika a vyveze nas az nahoru k zavrene restauraci La Belvedere ve vysce 600m nad morem. Otaci se, mava a my jsme sami v rannim tichu. Nadsene plni odhodlani slapeme do kopce.
kasparek 29.04.2015 2 271

Hiva-Oa, Marquesas

Pacifik

Google Maps
Po dvaceti dnech na mori je zeme na obzoru. Zelena, zelena, zelena, opojna a osvezujici jak voda z potoka na vylete vysoko v horach. Kolem poledne kotvime pred zdi preplneneho kotviste. Atuona je hlavni pristav na ostrove Hiva-Oa a stejnojmenna vesnice je nejvetsi civilizaci v jiho-zapadni casti souostrovi Markizy. Jedna posta, banka, kavarna, policejni stanice, dva obchody se vsim a dva s jidlem. Jeden bar, ten ale zavira v pul druhe odpoledne a jen v patek a sobotu je otevren vecer do deviti. Kdo by taky chodil na pivo za sest dolaru.
Z pristavu do vesnice, je to asi 4 kilometry a s mistnim slunickem, je to trochu masochisticka zabava, zvlast kdyz Mike potreboval do banky, na policejni stanici ctyri dny po sobe. Nastesti staci zvednout ruku a prvni auto vetsinou zastavi a sveze kam je potreba, vetsinou i kdyz je to kousek z cesty. Trochu narocnejsi je stopovani pres poledne, mistni siesta, kdy se nedeje nic a nejlepe to jelo, kdyz do pristavu prijeli zasobovaci lode z Tahiti a pristav ozil zivotem jak mraveniste. Do pristavu se sjel cely ostrov. Prostranstvi se zaplnilo kontejnery se zbozim, sudy s naftou, stavebnim materialem, palety s jidlem. Vsechno na ostrov prijizdi lodi a vsechno si mistni odvazi na svych pickupech. Nakladak tu maji tak jeden pro vsechny.
kasparek 23.04.2015 0 200

20 dni na mori

Pacifik

Google Maps
Galapagy - Markezy
18. Brezna v sedm rano s lehkou pobidkou mistniho organu zvedame kotvu a vyrazime z Galapag pres tu nejvetsi vodni plochu na svete smer Markezy.
Den 0 Z ostrova Isabela mirime na jih, podle predpovedi to mame jeste tak dva dny na jih nez narazime na nejaky spolehlivy vitr. More kolem Galapag je plne zivota. Vidime ploutve zraloku, placatych platyzu, zpomaleny zelvy, zrychleny delfiny a vsudypritomny litaci ryby.
Den 1 More jak splaseny kun. Vyhazuje, kope, peni. Asi nas tu nechce. Z nebe trochu kape, malo na tu nasi pokadenou palubu. Sbirka bobku od Panamy se nezmensuje. Motor prdi. Fouka malo, vubec, nebo primo proti nam. Mirime na jih, hledame vitr, jeste tak 150 mil.
Chytili jsme prvni rybu, velky bojovnik a nakonec z toho byla docela mala Mahi Mahi. Jak to tak uz obvykle chodi, kdyz zabrala, zacalo se dit vic veci naraz. Poradny poryvy vetru, az 40 uzlu a ja mel plny ruce prace stahnout predni plachtu a trochu zpomalit. Slunce zapada, more je porad neklidny a obloha zatazena.
kasparek 08.04.2015 3 355

Galapágy ostrov Isabela - 39h a alou pryč

Pacifik

Google Maps
Ani jsme se nestihli rozkoukat a spustit náš člun do vody a už si to k nám šinula na vlastním člunu posádka novozélandského katamaránu “Bob the Cat”, které jsme potkali v Shelter Bay maríně. Mimochodem úžasná sebranka oceánologů. Dva páry, z kterých jeden s sebou měl svá 4 a 7 let stará dítka a všichni působili náramně vyladěně. Vcelku rychle nás vpravili do obrazu jak se věci na ostrově mají a že jsme si vybrali velmi dobrý den na příjezd. Na ostrově že se od rána něco slaví a všichni tam celý den popíjejí. Následně nám řekli, že pokud se s kapitánem přístavu budeme bavit v přátelském duchu, tak bychom nemuseli skončit ve vězení, že tu beztak asi ani žádné není a popřáli nám hodně štěstí v našem pokusu o možnost zůstat tu aspoň pár hodin. Ještě než v člunu odrazili ke své lodi nezapomněli nás upozornit na skutečnost, že nás v noci nejspíš navštíví některý z mnoha zdejších lachtanů, kteří jsou sice roztomilí, nicméně nechávají na palubě spoustu svých extrémně mastných chlupů a s nimi i nepříjemný zápach. S díky jsme jim zamávali a vydali se na souš za kapitánem přístavu.
Kaucuk 18.03.2015 0 149

Panama City - Galapágy

Pacifik

Google Maps
Cestu na širé moře a následně otevřený oceán jsme započali takřka přesně ve čtyři hodiny odpoledne 9.3.2015. Při vyplouvání z maríny jsme s Kašpárkem ještě narychlo uzavřeli sázky na odhadovanou dobu přeplouvání k naší další destinaci, kterou měli být Markýzské ostrovy a tak nějak plynule se všechno přepnulo do pozvolného nastavování režimu, který se nám na dalších pár týdnů měl stát rutinou. Moře bylo nad očekávání klidné. Žádný větší swell, ale bohužel ani žádný větší vítr. První odpoledne a následně pak noc na cestě jsme tak zůstali na motoru. Druhý den se trochu rozfoukalo a tak motoru vypomáhaly plachty a jeli jsme pěkných 7 a chvílemi i 8 uzlů a to vše při stále nečekaně klidné hladině moře. Na noc se rozfoukalo ještě trochu více, a tak se chvíli jelo i bez motoru. Další den to šlo tak nějak podobně ale vítr se pořád vrtošil a tak se jelo střídavě na plachty a střídavě na motor, případně na obojí. V noci se navíc vždycky začali dít prapodivné věci a vítr si začal foukat odkud se mu chtělo a chytali nás do toho divné proudy až z toho byl Mike vždycky trochu nevrlý. Ale jinak cesta ubíhala nad očekávání dobře a oceán nám stále ukazoval svou zdálo se nejpacifičtější tvář.
Kaucuk 16.03.2015 0 134